Venta · Comercial, Prodeji

Kolem spousty lidských činností panují mýty, kterým můžeme uvěřit a které změní náš pohled na danou věc či aktivitu. Jednou z těchto činností, jejíž fungování jako by stále nebylo úplně jasné, je prodej nemovitosti.

S jakými nejčastějšími mýty se můžete setkat a čemu je lepší nevěřit?

Pokud se rozhodnete prodat nemovitost a za tímto účelem oslovit dobrého realitního makléře, není příliš co řešit, protože ten se za provizi z prodeje postará o veškeré náležitosti, které k realizaci obchodu patří. Jestliže se ale rozhodnete, že za provizi ušetříte a vystačíte si sami pouze s právníkem, měli byste vědět, co se povídá, ale pravdivé to není.

1. mýtus: kupní smlouva je nekonečně variabilní

Máte-li dojem, že když kupní smlouva nemá přesně stanovenou podobu a můžete do ní napsat, co chcete, jste na omylu. Obsah má svá kritéria a zahrnuje třeba ujednání o ceně, řádnou specifikaci předmětu smlouvy (smlouva musí být určitá), identifikaci smluvních stran nebo jiné specifické náležitosti. Musíte také počítat například se skutečností, že stejnopis kupní smlouvy, který podáváte na příslušný katastrální úřad, musí být opatřen úředně ověřenými podpisy smluvních stran

. V případě, že kupující financuje koupi hypotékou či jiným úvěrem, jsou důležité podmínky v kupní smlouvě také pro banku.

2. mýtus: nemovitost je majetkem kupujícího hned po podpisu smlouvy

Představujete si, že vy i kupující podepíšete smlouvu, předáte si v kufříku hotovost a půjdete každý do svého bydlení

? Tak to nefunguje. Nemovitost začne kupujícímu říkat

„pane“

až ve chvíli, kdy mu budou na katastrálním úřadě přiznána k této nemovitosti práva. Vy teprve potom získáte přístup k penězům, které máte do té doby bezpečně uložené na úschovný účet advokáta či notáře. Jakýkoliv jiný postup je rizikový pro jednu nebo druhou stranu.

3. mýtus: cenu nemovitosti můžete stanovit libovolně a tím ušetřit na dani

Někomu se líbí váš dům. Když se zmíníte, že ho chcete prodat, zamne si ruce a nervózně se optá, kolik za něj budete chtít… A vy mu řeknete, že do smlouvy zakotvíte nižší částku, on zaplatí o něco vyšší, ale nikdo se nic nedozví a on ušetří na dani? Takto se to také nedělá.

Základem

daně z nabytí nemovitých věcí

je tržní cena uvedená v kupní smlouvě nebo 75 % směrné hodnoty nemovitosti (popř. odhadu), což je údaj, který na základě typu, polohy a charakteru nemovitosti určuje finanční úřad. Daň se odvíjí vždy od vyšší z těchto částek, což zamezuje do kupní smlouvy napsat směšně nízkou sumu a ještě spoustu peněz získat od kupujícího „bokem“.

Pozor!

Kupující jsou povinni přiznat se k dani z nabytí nemovitých věcí během 3 měsíců od 1. dne v měsíci, který následuje po vkladu nemovitosti do katastru.

4. mýtus: daň z příjmu se při obchodu s nemovitostí neplatí

Jak kdy. Daň z příjmu se prodeje nemovitosti netýká pouze v případě, že je prodávající jejím vlastníkem po zákonem stanovenou dobu

. U nemovitosti, kterou vlastník přímo využívá nebo ji využívají osoby v přímé linii, jde o 2 roky, u ostatních nemovitostí tato lhůta trvá 5 let. Po dvou, případně po pěti letech je možné nemovitost prodat a neplatit kvůli tomu daň z příjmu. Více v mém článku

ZDE

5. mýtus: nemovitost s věcným břemenem nebo v exekuci je neprodejná

Že by se nějaká nemovitost nedala prodat? Tomu nevěřte. Rozhodně tedy ne, pokud se bavíme o nemovitostech s věcným břemenem či v exekuci. Pro oba případy existuje hned několik možných řešení

. Jsou však vždy hodně specifická dle daného případu. Zde je ovšem téměř vždy potřeba pomoc odborníka.

6. mýtus: bez realitky je to hračka a navíc zadarmo

To také pravda není. Na prodej nemovitosti bez realitky musíte být perfektně připraveni, mít veškeré potřebné informace, které za Vás jinak mohou obstarat schopní makléři. Budete také potřebovat dostatek volného času, abyste vše zajistili a pevné nervy abyste mohli po