Dohoda o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví a rozdělení na jednotky

Dohoda spoluvlastníků budovy a parcely o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví je dokument jímž obdobně jako u prohlášení vlastníka dochází k rozdělení spoluvlastnictví bytového / rodinného domu s více bytovými / nebytovými jednotkami na jednotky samé, kdy jejich neoddělitelnou součástí bude vždy podíl na pozemku jehož součástí budova je a podíl na společných částech domu. Příkladem využití je situace kdy dům/ objekt s byty či nebytovými prostory spoluvlastní více vlastníků a tedy tento mají v ideálním spoluvlastnictví. V případě, že některý ze spoluvlastníků by rád disponoval s částí domu, kterou fakticky užívá (byt, nebytový prostor – provozovnu apod.), je dohoda o vypořádání spoluvlastnictví jednou z možností jak vlastní dispoziční právo získat. Tímto bodem je myšleno především právo převodu např. konkrétního bytu, který spoluvlastník užívá.

V případě, že spoluvlastník má zájem o převod fakticky užívané jednotky (bytu / nebytu) v domě ve spoluvlastnictví dalších osob, nemá volné dispoziční právo s touto jednotkou. I ostatní spoluvlastníci domu jsou zároveň spoluvlastníky užívané jednotky. Nejedná se tedy o vlastnictví konkrétního bytu / nebytu, ale o spoluvlastnictví celého domu s jednotkami.

V případě, že některý ze spoluvlastníků investuje finanční prostředky do bytu / nebytu, který užívá – investuje tak do společného vlastnictví všech spoluvlastníků.

Chce-li některý ze spoluvlastníků poskytnout své vlastnictví do zástavy oproti půjčce finančních prostředků, pravděpodobně se setká s nezájmem banky spoluvlastnický podíl do zástavy přijmout, popř. dojde k výraznému snížení ohodnocení tohoto podílu oproti zástavě konkrétní, na katastrálním úřadu „zapsané“, jednotky (bytové / nebytové)

Dalším „úskalím“ podílového spoluvlastnictví může být výkon rozhodnutí, exekuce či insolvenční řízení proti některému ze spoluvlastníků, kdy v rámci tohoto výkonu může být zatížen i movitý majetek, který je součástí domu a tedy ve spoluvlastnictví ostatních spoluvlastníků domu.

U domů, ve kterých je více jednotek je dalším problémem zájem některého ze spoluvlastníků pronajmout jím užívaný byt či nebytový prostor. Vzhledem k faktu, že tento spoluvlastník není výlučným vlastníkem tohoto prostoru, je vždy nutné aby účastníky takové nájemní smlouvy byli i ostatní spoluvlastníci domu. I v tomto případě je řešením uzavření „Dohody spoluvlastníků budovy a parcely o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví“

Toto byl jen základní výčet možných nesnází, které podílové spoluvlastnictví domu s byty / nebytovými prostory svým vlastníkům může přinést.