Podolí

Podolí vyrostlo z technického zázemí u vody: vodárna, loděnice a plovárny určovaly hospodářský i společenský život. Architektura vodárny s klasicizujícími motivy a pozdější plavecký stadion dokládají proměnu práce s vodou a veřejným prostorem napříč 20. stoletím. Ve svazích se rozvinuly vily a později terasové bytové domy, které těží z dramatické topografie a průhledů na město. Genius loci stojí na kontrastu těžkých kamenných hmot a lehkosti řeky.

Podél nábřeží vede páteřní tramvajová trasa s rychlým napojením do centra a na Smíchov. Svahy obsluhují autobusové linky, pěší spojení zajišťují historická schodiště a serpentiny. Podél pravého břehu probíhá stezka A2 pro běh, kolo i brusle; automobilová doprava je mimo špičky plynulá a ve svazích funguje rezidentní parkování. Docházková vzdálenost ke službám je krátká díky městskému parteru v prostředním pásu ulic.

Plavecký stadion nabízí celoroční provoz a venkovní bazény s výhledem na řeku. Promenáda A2 je jistota pro běžce, cyklisty i bruslaře; u vody fungují půjčovny paddleboardů a tradiční vodácké kluby. Park na Kavčích horách doplňuje okruhy pro kondiční běh, trávníky a vyhlídky, které lákají i mimo sezónu. Sportovní infrastruktura je přirozeně rozprostřená a dostupná pěšky.

Řeka v létě ochlazuje pobytovou kvalitu nábřeží, zatímco stín stromů v parcích a ve svazích zvyšuje komfort i během horkých dnů. Kavčí hory fungují jako plíce čtvrti s loukami, alejemi a místy s dalekými výhledy na Vyšehrad a panorama centra. Přirozené převýšení vytváří různorodé mikroklima v rámci několika minut chůze. V blízkosti vody se daří sezonním aktivitám i klidovým zónám.

Nábřeží tvoří technické a sportovní dominanty, střední pás ulic mezi Podolskou a Kublovem nese funkcionalistické i poválečné činžáky se službami v parteru. Ve svazích převažují vily a terasové domy s panoramatem na město. Každodennost zajišťují kavárny, pekárny a zdravotní služby v pěším dosahu. Podolí tak spojuje městský život na nábřeží s rezidenčním klidem ve svazích.