Rezervační smlouva bytu: co znamená, kdy se podepisuje, jak funguje rezervační poplatek a na co si dát pozor
Rezervační smlouva bytu je jeden z nejčastějších dokumentů, se kterými se kupující setká hned na začátku. V praxi se podepisuje ve chvíli, kdy kupující chce „zablokovat“ byt, aby ho prodávající nenabízel dál.
Problém je, že mnoho lidí bere rezervační smlouvu jako formalitu. Jenže rezervační smlouva často rozhodne o tom, jestli:
- byt opravdu získáte,
- nebo přijdete o desítky až stovky tisíc na rezervačním poplatku.
Proto je rezervační smlouva jeden z největších zdrojů sporů mezi kupujícími a realitními kancelářemi.
Kdy se rezervační smlouva bytu podepisuje
Rezervační smlouva se typicky podepisuje:
- po prohlídce bytu,
- po ústní dohodě o ceně a základních podmínkách,
- ještě před přípravou kupní smlouvy.
Rezervace má smysl, pokud kupující potřebuje čas na:
- financování (hypotéka),
- právní prověrku bytu,
- přípravu smluv,
- nebo doplnění podkladů ze strany prodávajícího.
Co je rezervační poplatek a komu se platí
Rezervační poplatek (někdy „blokovací záloha“) je částka, kterou kupující platí za to, že byt nebude nabízen jiným zájemcům.
Rezervační poplatek může být placen:
- realitní kanceláři,
- advokátovi / do úschovy,
- nebo přímo prodávajícímu.
A právě to je důležité. Kupující by měl vždy vědět:
- komu peníze posílá,
- a za jakých podmínek se vrací.
Co musí rezervační smlouva bytu obsahovat
Dobrá rezervační smlouva bytu musí být konkrétní. Nemá to být obecný papír „byt je rezervovaný“. Musí obsahovat minimálně:
1) Přesnou identifikaci bytu
- jednotka (číslo bytu)
- adresa
- katastrální území
- list vlastnictví
Už tady se vyplatí kontrolovat, zda rezervační smlouva sedí s katastrálními údaji.
2) Výši rezervačního poplatku
Musí být jasně uvedeno:
- kolik se platí,
- kdy se platí,
- a kam se platí.
3) Doba rezervace a termíny
Rezervační smlouva musí říct:
- do kdy je byt rezervovaný,
- do kdy mají být připravené kupní smlouvy,
- a do kdy má kupující dodat financování.
Bez termínů je rezervační smlouva riziková, protože může být „nekonečná“ a nevymahatelná.
4) Co se stane, když obchod nedopadne
Tady je největší riziko pro kupujícího.
Smlouva musí jasně definovat:
- kdy se poplatek vrací,
- kdy propadá,
- a kdo rozhoduje o důvodu.
Nejčastější sporná věta je:
„Pokud kupující odstoupí, poplatek propadá.“
Jenže kupující často neodstupuje „jen tak“, ale protože:
- nevyjde hypotéka,
- byt má právní vadu,
- prodávající nedodá dokumenty,
- objeví se zástava nebo břemeno,
- nebo prodávající změní podmínky.
V profesionální smlouvě musí být tyto situace ošetřené.
5) Podmínka financování (hypotéka)
Pokud kupující financuje hypotékou, musí být jasně uvedeno:
- že rezervační poplatek se vrací, pokud banka hypotéku neschválí,
- nebo pokud odhad vyjde výrazně níž a kupující nemá možnost doplatit.
Bez této podmínky kupující riskuje, že:
hypotéka nevyjde a poplatek propadne.
Nejčastější chyby v rezervačních smlouvách
Neřeší se, proč může obchod padnout
Smlouva často počítá jen s tím, že „kupující odstoupí“.
Ale v realitě může selhat i prodávající nebo samotný byt (právní vada).
Rezervační poplatek jde rovnou realitní kanceláři
Kupující pak nemá jistotu, že se peníze vrátí, pokud nastane problém.
Bezpečnější je:
- rezervační poplatek do úschovy,
- nebo jasně popsané podmínky vrácení.
Chybí termíny a konkrétní kroky
Smlouva musí mít:
- do kdy se podepíše kupní smlouva,
- do kdy se podá návrh na vklad,
- do kdy kupující dodá financování.
Co uvést do inzerátu (aby to působilo profesionálně)
Rezervační smlouva se do inzerátu neuvádí, ale pokud jste prodávající nebo realitní kancelář, působí dobře věty:
„Možnost rezervace bytu, standardní převod přes úschovu.“
„Právní servis a smluvní dokumentace zajištěna.“
Shrnutí
Rezervační smlouva bytu není formalita. Je to dokument, který určuje, za jakých podmínek je byt stažen z nabídky a za jakých podmínek se vrací nebo propadá rezervační poplatek. Kupující by měl trvat na jasných termínech, transparentním nastavení vrácení poplatku a podmínce financování hypotékou. Největší riziko je rezervační smlouva, která chrání jen prodávajícího nebo realitní kancelář a neřeší situace, kdy obchod padne z objektivních důvodů.
U bytů je standardem nájemní smlouva. Pacht se u bytů prakticky nepoužívá a pokud se objeví, je potřeba být opatrný. Výpůjčka a výprosa dávají uživateli slabší právní ochranu. Podnájem znamená vztah s nájemcem, ne s vlastníkem, a může skončit s hlavním nájmem. Pokud někdo nabízí „smlouvu o ubytování“ místo nájmu, je to pro dlouhodobé bydlení rizikové. Zájemce by měl vždy vědět, jaký typ smlouvy podepisuje a jaké má jistoty.